hornickém městě se rychlostní závody začaly pořádat na počátku padesátých let přímo v ulicích města. V roce 1958 se dění přesunulo na nově vybudovaný okruh mimo město. Rychlá a náročná trať zde hostila od roku 1960 již nejlepší závodníky mistrovství republiky za velkého zájmu diváků..
Rosice - závod „O hornickou rubačku"
První závod v Rosicích u Brna se jel s názvem „O ocelovou hornickou rubačku" v ulicích města v roce 1951. Okruh měl 30% prašné silnice a 70% kostky. V dalším roce se jelo „O štít města Rosic" a prašné úseky tratě byly již vyasfaltovány. Startovali v něm pouze jezdci z kraje Brno. Od roku 1953 se závody jezdily již pod názvem „O hornickou rubačku".
Pořadatel OAMK Svazarmu Rosice v roce 1954 pozměnil městskou trať, aby na ní v dalším roce mohly startovat kromě motocyklů i sportovní automobily. Absolutním vítězem se tehdy stal František Mrázek z Brna na stroji Jawa 350.
Šestý ročník se jel již jako automobilový a motocyklový závod. Mimochodem ve třídě sportovních aut zvítězil Vladimír Hubáček. V roce 1957 se závodilo naposledy na nevyhovujícím a nebezpečném městském okruhu.
Osmý ročník se jel poprvé na nově vybudované trati zcela mimo město s jednotným hrubozrnným asfaltovým povrchem. Převýšení trati 70 metrů, délka 4 141 metrů. Start - cíl byl umístěn na hlavní silnici Brno - Třebíč u STS Rosice. Po startu na Brněnské ulici následovala půlkilometrová rovina. První ostrá levá byla s výjezdem do dlouhého klesání dnes již zastavěnou Husovou ulicí. Klesání bylo zakončeno asi nejhezčí levou rychlou zatáčkou na okruhu. Po zhruba kilometr dlouhém úseku s mírnými pravými oblouky přišla tehdy asi nejtěžší levá zatáčka do prudkého stoupání na křižovatce u Tetčic. Navazovala další levá a serie zatáček ve stoupání lesním úsekem. Výjezd z lesa byl přes menší horizont a dál přímo na křižovatku Brno - Třebíč. Po ní už jen 500 metrů dlouhý sjezd z kopce zpět do cíle. Na startu se ten rok sešlo 72 jezdců. Jména motocyklových vítězů: Bojer, Havel, Čada.
V roce 1959 se jel mistrovský závod sajdkárů a automobilů a volný závod třídy 250. Po odpadnutí vedoucí dvojice Šťastný, Havel pro technické závady zvítězil Lukšík z Plzně. V sajdách zvítězil Štajner, spolujezdce mu dělal Gustav Havel...
Poprvé se o mistrovské body v Rosicích závodilo v roce 1960. Pořadatelé vybudovali novou startovní věž pro časoměřiče a hlasatele závodu. Věž zároveň sloužila i jako klubovna automotoklubu. A závody? 20000 diváků se přišlo podívat na oba naše tovární jezdce Jawy, Šťastný vyhrál 250, Havel 350. Tovární Jawy byly na špici tehdy i ve světě, proto není divu, že v dalších ročnících si na rychlé trati Šťastný připsal další čtyři vítězství a Havel tři. Odstup obou továrních jezdců od zbytku pole byl propastný.
Rosický okruh byl ve velké oblibě u jezdců, ale i u diváků. Přesto se v roce 1967 již Rosice v kalendáři MR neobjevují. Průměrná rychlost přes 130 km/hod vyžadovala stále větší požadavky na kvalitu povrchu silnice. Některé úseky začaly být pro jezdce i diváky nebezpečné. Navíc kousek odtud byla opravdu veliká konkurence - v Brně se jezdil náš největší závod už jako mistrovství světa.
Pokud by jste někdy jeli touto silnicí nedaleko Brněnského autodromu, zkuste si projet bývalý okruh. Startovní věž stojí stále na svém místě jako pamětník zašlé slávy zdejších závodů. Vždyť tady na startu stávaly ty největší hvězdy naší silnice a navíc v dobách svého absolutního vrcholu!
zdroj
MotoSvět.cz
